Informace pro všechny, kdo se zajímají o studium oborů EVVO a UR

Jak je to s nezaměstnaností absolventů? ...aneb trocha dat a několik upozornění jak (ne)číst statistiky

V době probíhající hospodářské krize čím dále více středoškoláků začíná při výběru oboru VŠ studia a VŠ/fakulty začíná zohledňovat též míru nezaměstnanosti absolventů jednotlivých fakult. Přinášíme vám data o nezaměstnanosti absolventů fakult, které realizují studijní obory oblasti udržitelného rozvoje, a rovněž také několik podnětů a upozornění na úskalí při interpretování těchto dat.

Většina uchazečů pohlíží na vysokoškolské studium jako na cestu ke zvýšení kvalifikace a jako na prostředek k získání lepší pozice na trhu práce. Je to přirozené neboť nezaměstnanost absolventů VŠ je v ČR dlouhodobě nižší než nezaměstnanost těch, kteří mají vzdělání nižší. V poslední době však i v této oblasti dochází k určitým pohybům, byť samozřejmě nikoliv v takové míře jako např. ve Španělsku. Je tudíž přirozené, že zájem o data o nezaměstnanosti absolventů roste. Vzhledem k zaměření našeho portálu se budeme zabývat fakultami, na nichž jsou vyučovány obory spadající do oblasti UR.

Nezaměstnanost absolventů na fakultách vyučujících UR

Data byla získána z online databáze, kterou provozuje Středisko vzdělávací politiky PedF UK, a která je dostupná na adrese: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/app/navs2010/default.asp. Jedná se o míru nezaměstnanosti absolventů, tj. o podíl počtu nezaměstnaných absolventů ku rozdílu mezi celkovým počtem absolventů a počtem absolventů dále studujících na VŠ. Jedná se o poslední data dostupná v době přípravy textu, sběr: září 2011, data se vztahují k intervalu 0–1 roku od ukončení studia.

Název fakultyMíra nezaměstnanosti
Přírodovědecká fakulta (UK) 2,302
Pedagogická fakulta (UK) 2,246
Zemědělská fakulta (JU) 32,979
Přírodovědecká fakulta (JU) 12,791
Pedagogická fakulta (JU) 8,932
Fakulta rybářství a ochrany vod (JU) 12,5
Fakulta životního prostředí (UJEP) 23,81
Fakulta sociálních studií (MU) 11,414
Přírodovědecká fakulta (MU) 20,906
Přírodovědecká fakulta (UP) 17,375
Pedagogická fakulta (UP) 6,98
Fakulta veterinární hygieny a ekologie (VFUB) 27,928
Přírodovědecká fakulta (OU) 18,947
Přírodovědecká fakulta (UHK) 28,571
Filozoficko-přírodovědecká fakulta (SU) 17,978
Fakulta stavební (ČVUT) 7,402
Fakulta strojní (ČVUT) 3,774
Fakulta chemické technologie (VŠCHT) 12,766
Fakulta technologie ochrany prostředí (VŠCHT) 11,364
Fakulta elektrotechnická (ZČU) 13,929
Fakulta chemicko-technologická (UPA) 9,938
Fakulta strojního inženýrství (VUT) 11,062
Fakulta chemická (VUT) 28,696
Fakulta strojní (VŠBTU) 14,043
Hornicko-geologická fakulta (VŠBTU) 13,436
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství (VŠBTU) 9,957
Fakulta technologická (UTB) 26,871
Fakulta logistiky a krizového řízení (UTB) 14,444
Národohospodářská fakulta (VŠE) 3,15
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (ČZU) 13,838
Fakulta životního prostředí (ČZU) 18,118
Agronomická fakulta (MENDELU) 39,362
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (MENDELU) 58,333
Lesnická a dřevařská fakulta (MENDELU) 20,745

Úskalí při interpretování statistik

Prvotní intuice napovídá, že čím menší je míra nezaměstnanost absolventů dané fakulty, tím je fakulta kvalitnější. Ovšem zavrhnout fakulty, u nichž nezaměstnanost absolventů vyšší než řekněme 10 procent (vzhledem k námi zmíněným parametrům), by patrně bylo krátkozraké. Jistě, nezaměstnanost absolventů dané VŠ/fakulty je nepochybně jedním z (mnoha!) parametrů, které lze promítnout do výsledného pořadí VŠ/fakult podle kvality. Skutečnost je však výrazně složitější.

Na data se budeme dívat primárně pohledem uchazeče, který volí obor svého studia a k tomu samozřejmě také fakultu. Variance na tabulku, kterou uvádíme výše, se čas od času vyskytnou též v médiích a proto je dobré upozornit na některá možná zkreslení, resp. nesprávné závěry.

  1. Data jsou agregována napříč celou fakultou. Typicky téměř na všech fakultách je vyučováno více oborů, jejichž výsledky z hlediska nezaměstnanosti absolventů se mohou výrazně lišit. Ve statistikách sledujeme jakéhosi hypotetického průměrného absolventa, v realitě máme konkrétního člověka, který zdaleka nemusí být „průměrný“ (tím nemáme na mysli schopnost extrémních výkonů, ale spíše praxi – pracovní historii)
  2. Data nepostihují regionální aspekt a mobilitu. Zejména v případě „regionálních univerzit“ může být nezaměstnanost (mírně) zkreslena faktem, že na regionální univerzity se hlásí typicky nemalé množství uchazečů z daného regionu. Nezaměstnanost v daném regionu může být vyšší než třeba v hlavním městě. Vyšší míra nezaměstnanosti u dané fakulty může být tedy dána také mj. tím, že v daném kraji je obecně větší nezaměstnanost a absolventi nemají tendenci se z kraje stěhovat za prací, přestože v jiných regionech by práci mohli získat snáze.
  3. Absolutorium dané fakulty není všechno. Z pohledu personalisty je absolvovaná vysoká škola jedním z několika „parametrů“, které u uchazečů o danou pozici zkoumá. Významnou roli hraje také praxe při studiu, absolvované zahraniční stáže, jazyková vybavenost atp. Může se tedy objektivně stát, že absolvent školy s „horšími statistikami nezaměstnanosti absolventů“, zejména má-li třeba rozumnou praxi a dobře zvládnuté jazyky na tom může být na pracovním trhu výrazně lépe než student, který absolvoval „kvalitnější školu“ (z hlediska agregované nezaměstnanosti absolventů), avšak nemá praxi a má nedostatky i v jiných disciplínách. Nezajímejme se tedy o průměrnou nezaměstnanost absolventů, ale o nezaměstnanost absolventů s podobnými zkušenostmi a soustavně se vzdělávejme…
  4. Vliv odvětví na nezaměstnanost. Je známo, že na některá odvětví v případě krize strádají více než jiná. To, že v době krize se utlumuje výroba a stavebnictví se pochopitelně projeví i v nezaměstnanost absolventů strojních a stavebních fakult. Neznamená to nutně, že by výuka na těchto školách musela být nekvalitní, resp. Jednalo by se o méně kvalitní fakulty než ty, které aktuálně vykazují menší nezaměstnanost absolventů. Přejde-li krize, dá se předpokládat, že se „data umoudří“ a pořadí se opět zamíchá.
  5. Španělský syndrom a ochota pracovat na místě, kde stačí nižší kvalifikace. V současné době je ochotna řada španělských vysokoškoláků přijmout pozici, na kterou by reálně stačila nižší kvalifikace – pro tento stav se někdy používá označení „španělský syndrom“. Španělským syndromem nemusí být „postiženi“ absolventi různých zaměření rovnoměrně. Nízká míra u konkrétní fakulty může znamenat vysokou ochotu studentů přijmout místo s nižšími požadavky. Příkladem mohou být některé humanitní fakulty, jejichž studenti jsou srozuměni s tím, že nebudou pracovat v oboru, ale uchytí se (rychle) na jiném místě, kde by stačilo SŠ vzdělání, a naproti tomu absolventi některých technických VŠ nejsou ochotni „klesnout pod určitý standard“ a raději čekají „třeba i déle“ na pozici s odpovídajícími požadavky, prestiží a ohodnocením (což může být – a typicky je – nepříliš dobrá strategie). To vše se promítá do daných čísel.

Shrnutí

Jak jsme se snažili ukázat, je zapotřebí dávat pozor na ukvapené závěry ohledně nezaměstnanosti absolventů, nicméně je třeba podotknout, že má-li fakulta jako celek průměrnou nezaměstnanost více než 30 procent, pak je asi cosi v nepořádku.

Při prohlížení statistik mějme na paměti zejména to, že:
-- Při interpretaci statistik vezměte v úvahu možná úskalí zmíněná výše.
-- Je-li to možné, podívejte se na vývoj nezaměstnanosti v průběhu let a dejte jej do souvislosti s fází hospodářského cyklu – až dojde ke konjunktuře, budou některé obory s nynější velkou nezaměstnaností absolventů rázem na trhu práce velmi žádané.
-- Pamatujte, že uplatnění není jen otázkou absolvované školy/oboru, ale též mnoha mimoškolních aktivit.