Informace pro všechny, kdo se zajímají o studium oborů EVVO a UR

Zajímejte se o témata bakalářek II. - kde hledat? (...aneb rádce zvídavého uchazeče)

Mám si podat přihlášku na veřejnou správu a regionální rozvoj na ESF MU nebo raději na VŠE? Čím se liší obor Ekologie a ochrana prostředí na Fakultě chemicko-technologické v Pardubicích od oboru s tímtéž názvem na Přírodovědecké fakultě UJEP v Ústí nad Labem? Tyto a podobné otázky řeší každoročně tisíce studentů, kteří se chystají na VŠ. Poradíme vám, jakým způsobem k těmto otázkám kvalifikovaněji přistoupit a racionálně se rozhodnout.

Hned v úvodu je nutné podotknout, že neexistuje – a ani nemůže existovat – univerzální postup, který by jednoznačně seřadil obory a fakulty např. podle kvality, jak se o to mnohdy snaží novináři se „svými“ žebříčky („jaké fakulty v oboru XY jsou nejlepší...?“). Jedním z hlavních důvodů je především to, že vhodnost či nevhodnost, kvalita či nekvalita daného oboru na dané VŠ je dána našimi požadavky: některý z uchazečů preferuje získání hlubokého vhledu do problematiky, jiný dává přednost interdisciplinaritě (mezioborovým přesahům), další klade důraz na spolupráci fakulty s praxí.

V tomto pojednání se vám pokusíme nadhodit několik témat, resp. okruhů, kterých je dobré si při výběru všímat a jaké jsou jejich souvislosti. To, jaku váhu pak budou mít jednotlivé poznatky při rozhodování už je samozřejmě na každém z uchazečů.

Základem je porovnání studijních plánů

Zhruba řečeno, studijní plán je soupisem předmětů, které student daného oboru musí během studia absolvovat, doplněný o předměty povinně volitelné a případně o nabídku nepovinných předmětů. Poměrně často je k dispozici i „doporučený průchod studijním plánem“ (pojmenování se může na různých fakultách lišit), což bývá jakýsi návrh toho, jaké předměty v jakém období studia absolvovat – pořadí nemusí být jednoznačně dáno, studenti mají na VŠ poměrně velkou volnost (nicméně vyplatí se alespoň rámcově respektovat doporučené průchody, neboť jsou obvykle dobře promyšlené z hlediska náročnosti a návaznosti jednotlivých předmětů). Uvažujete-li vážně o studiu některého oboru, vyplatí se rozhodně podívat se předem do studijního plánu.

Čeho si ve studijních plánech všímat?

Rozsahu jednotlivých předmětů (např.: jaký je třeba poměr matematických-chemických-biologických disciplín), podílu přednášek a praktických cvičení, terénních výcviků atp. Někteří uchazeči jsou zaměřeni spíše teoreticky, jiným vyhovuje větší množství laboratorních prací, praktických výzkumů atp. Všímejte si, zda jsou do studijního plánu zakomponovány též přednášky v cizím jazyce (nejspíše v angličtině) – znamená to, že fakulta má zájem o to, aby byli absolventi schopni používat běžně cizí jazyk ve svém oboru, indikuje to, že fakulta klade velký důraz na internacionalizaci. Přednášky v cizích jazycích též bývají indicií, že na fakultě působí i studenti ze zahraničí.

Interdisciplinarita

Téma udržitelného rozvoje je silně interdisciplinárního charakteru. Svým obsahem je rozkročeno mezi přírodovědné a společenskovědní disciplíny. Jsou tyto aspekty reflektovány ve studijním plánu? Obsahuje studijní plán mezioborové přesahy?

Skutečné zaměření oboru, směřování pedagogů – bakalářské práce

Další „parametr“, který je dobré sledovat, jsou témata bakalářských prací. Všímáme si toho, zda jsou témata jsou spíše teoretická nebo prakticky motivovaná (na některých školách je běžné, že témata bakalářských prací pocházejí „zvenku“, z prostředí firem, samosprávných úřadů či neziskových organizací). Jsou vám témata bakalářských prací na zvoleném oboru blízká? Nebo vás představa zabývat se podobnými tématy spíše odrazuje. Téma bakalářských prací bývá uchazeči opomíjeno. Stojí za to však se touto problematikou zabývat podrobněji, viz ostatní články.

Fakulta a její vědecká výkonnost

Jednou z významných činností fakulty je výzkum či experimentální vývoj. I když by se mohlo zdát, že vědecký výkon fakulty není z hlediska uchazeče o bakalářské studium podstatný, to, do jaké míry je fakulta úspěšná v oblasti vědy, se promítá do celkového života fakulty (a v neposlední řadě do jejího rozpočtu. Obecně platí, že studenti na fakultách, kde se pěstuje kvalitní věda, mají více příležitostí realizovat své plány (takové fakulty mají zpravidla více a lepší kontakty v zahraničí, lepší vybavení, …). Jak často podotýkají autoři v žebříčků v Hospodářských novinách, bez vědeckého působení by byly fakulty pouhými učilišti.

To, jaké vědecké projekty se na dané VŠ, resp. fakultě řeší, nám dává také přesnější představu o zaměření pedagogů. Pokud uchazeče např. zajímá právo životního prostředí, je dobré podívat se na to, která z právnických fakult v ČR má více vědeckých projektů zaměřených na tuto oblast.

Více o této problematice v samostatném seriálu a v datech, která jsou součástí našeho projektu.

Velikost fakulty, „velikosti oborů“

Velikost fakulty či počty studentů na jednotlivých oborech nemají příliš velkou souvislost s kvalitou, nicméně tento parametr se promítá do mnoha aspektů. V případě „malých fakult“ a „malých oborů“ se dá očekávat výuka v komornějším duchu, v opačném případě „neosobnější a svobodnější přístup“. V případě velkých fakult a velkých oborů bývá snadnější získávat studijní materiály, zápisky z přednášek atp. Velikost fakulty a její popularita (ne nutně kvalita) hraje roli i při posuzování životopisů absolventů personalisty. Je typické, že personalisté dávají (byť nevědomě) poněkud přednost absolventům oborů, s nimiž mají zkušenost – což bývají především absolventi velkých fakult.

Spolupráce se zahraničím

Zahraniční stáž se postupně stává standardní součástí studia i na bakalářském stupni. Vyplatí se proto sledovat či zjišťovat na dnech otevřených dveří, na webech fakult nebo dávat dotazy prezentujícím na akcích typu veletrh Gaudeamus jaký podíl studentů bc. studia odjíždí do zahraničí, jaké má škola kontakty v zahraničí, množství partnerských univerzit atp. Čím více zahraničních kontaktů VŠ, resp. fakulta má, tím větší je pravděpodobnost, že student bude moci „vyrazit na stáž na školu, která dotyčnému bude vyhovovat nejlépe“ a nebude se tolik potýkat s kapacitními omezeními.

Spolupráce s praxí

V poslední době hraje čím dále větší roli spolupráce fakult a institucí mimo VŠ prostředí – ať už se jedná o firmy, neziskové organizace či státní a samosprávné instituce. Větší množství kontaktů znamená zpravidla více možností pro stáže, témata bakalářských a diplomových prací a zejména snadnější cestu k zaměstnáním v těchto institucích. Všímejte si též existence a aktivit kariérních center pro studenty a množství akcí zaměřených na vytváření kontaktů „student-zaměstnavatel“, např. různé veletrhy pracovních příležitostí, které fakulta spolupořádá.