Informace pro všechny, kdo se zajímají o studium oborů EVVO a UR

Víte, jaké projekty se řeší na „vaší“ škole?

Zajímejte se o to, jaké vědecké projekty se řeší na „vaší“ škole – i když se v budoucnu nehcete věnovat vědě. Napovídá to totiž něco i o kvalitě školy či o zaměření jejích pedagogů, což jsou věci, které by měly zajímat každého uchazeče.

PŘekne-li se vysoká škola či univerzita, představí si naprostá většina studentů středních škol vysokoškolské vzdělávání, tedy zejména výuku, přednášky či praktická cvičení. S vysokými školami je však neodmyslitelně spjata také věda (výzkum, vývoj a inovace). Mohlo by se zdát, že zajímat se o témata týkající se vysokých škol a vědy není z hlediska uchazeče o vysokoškolské studium příliš smysluplné, neboť začínající vysokoškolák se těžko může podílet na vědeckém výzkumu, nicméně informace z této oblasti mohou uchazeči ledacos napovědět.

Nebudeme zabíhat do podrobností, jen zrychleně – pro naší potřebu dostatečně, byť poněkud nepřesně – popíšeme situaci: vysoké školy dostávají část svých finančních prostředků pravidelně od od státu (tzv. institucionální financování) a o další část peněz týmy z vysokých škol soutěží v grantových soutěžích – týmy z vysokých škol (ale i jiných institucí, např. ústavů Akademie věd) „soutěží“ se svými projekty o finance z grantových zdrojů: týmy předkládají návrhy vědeckých projektů, které jsou následně vyhodnocovány komisemi odborníků v grantových agenturách. Ty nejlepší návrhy pak získají grantové prostředky.

Proč by uchazeče mohly (měly!) zajímat projekty, které se řeší na fakultách?

Důvody, proč se zajímat o to, jaké projekty se na vysokých školách řeší, byly v krátkosti zmíněny hned v prvním odstavečku. Pojďme si je rozebrat o něco podrobněji.

Kvalita

Otázka kvality dané VŠ/fakulty je velmi komplexní záležitost. Jedním z mnoha indikátorů kvality je však nepochybně určitě množství (vy)řešených grantových projektů. Kvalitní školy mívají kvalitní pedagogické a vědecké zázemí, a proto jsou zpravidla úspěšnější v grantových soutěžích (tj. řeší se na nich více grantových projektů) než na školách méně kvalitních. Je však třeba dávat pozor na korektní interpretaci: poměřovat množství získaných grantů i vzhledem k velikosti fakulty („velké školy mají hodně zaměstnanců, kteří podávají hodně grantových žádostí než školy menší“). To, že menší škola má méně grantů než větší ještě samozřejmě neznamená, že je méně kvalitní – prostě jen díky faktu, že na menší fakultě podají (a mohou kapacitně řešit) jen omezený počet projektů. Nelze také navzájem porovnávat různě zaměřené fakulty, např. humanitně zaměřené fakulty proti technickým. Je také třeba dát si pozor na fakulty, které vznikly nedávno. Ty budou mít rovněž z pochopitelných důvodů v počtu realizovaných projektů handicap. Porovnáváme-li ovšem zhruba stejně velké fakulty působící dlouhodobě v podobných oborech, je množství získaných grantů (a řešených grantových projektů) možné brát jako jeden z indikátorů kvality dané VŠ/fakulty.

Kde se na VŠ projeví lepší financování?

Získané grantové prostředky (získané pro řešení konkrétních grantových projektů1) používají fakulty např. na pořízení nového vybavení potřebného pro realizaci projektu, na cesty na (mezinárodní) konference v daném oboru, na platy řešitelů (kterými mohou být někdy i studenti vyšších ročníků VŠ/fakulty) aj. VŠ/fakulty, které řeší dostatek grantových projektů zpravidla mohou mít lepší vybavení, jejich pedagogové mají lepší kontakty se zahraničím – to vše je samozřejmě přínosem pro všechny studenty. Mohou pracovat s lepším vybavením, lepší kontakty se zahraničím se projeví např. v širších možnostech zahraničních stáží pro studenty atp.

Zaměření

Odpověď na otázku kterou fakultu zvolit (na které fakulty si podat přihlášku či na kterou fakultu nastoupit v případě úspěšně absolvovaných přijímacích zkoušek) je také poměrně komplikovaná. Významnou roli hraje (či mělo by hrát) zaměření té které fakulty – na co se daná fakulta specializuje, které směry se na dané fakultě rozvíjejí a které jsou naopak menšinové, v čem je daná fakulta výjimečná či výborná a v čem je naopak průměrná nebo podprůměrná, případně na které obory se na dané škole neklade příliš velký důraz – o tom všem napovídá struktura grantových projektů, které se na VŠ/fakultě řeší. Je daná fakulta „dobrá“ v parazitologii? Pak jistě bude mít „hodně grantů“ na toto téma (ale třeba nebude mít žádné v oblasti ornitologie), jinde tomu bude třeba naopak.

Základní versus aplikovaný výzkum

Jednou z dalších charakteristik vysoké školy, resp. fakulty je také to, v jakém poměru se věnuje základnímu a aplikovanému výzkumu (základní výzkum je ten, v němž jde zejména o rozšiřování vědění lidstva, „teoretický“ výzkum, třeba i bez okamžitého uplatnění, naproti tomu aplikovaný výzkum je ten, který je výrazněji zaměřen na „praxi“, na aplikování poznatků v řešení konkrétních problémů, na vývoj technologií, které jsou následně prakticky použity). Z popisů jednotlivých grantových projektů bývá i laikům často zřejmé, zda jde spíše o aplikovaný nebo základní výzkum.

(To se často dá poznat i z toho, kdo je poskytovatelem daného grantu: pokud se jedná o některé z ministerstev, např. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví, zemědělství, …, pak se často jedná o aplikovaný výzkum. Je-li poskytovatelem Grantová agentura České republiky či dříve Grantová agentura Akademie věd, pak se spíše jedná o základní výzkum). V příštím díle našeho seriálu se podíváme na to, kde lze získat informace o grantových projektech, které se řeší či byly řešeny na jednotlivých školách.