Informace pro všechny, kdo se zajímají o studium oborů EVVO a UR

Prozkoumejte studijní plány!

"Mám si dát přilášku spíš na aplikovanou ekologii na ČZU do Ústí na aplikovanou ekologii?" – "V čem se liší geologie na Přírodovědecké fakultě UK od geologie na Přírodovědecké fakultě MU?" Tyto a podobné otázky si klade většina maturantů, kteří se chystají na VŠ. V tomto článku vám poradíme, jak na tyto otázky alespoň částečně, avšak fundovaně odpovědět.

Co je to studijní plán?

Zhruba řečeno, studijní plán je seznam předmětů, které spadají pod daný obor. Některé předměty jsou povinné, další část jsou zpravidla předměty povinně volitelné (musíte absolvovat alespoň některé z nich, můžete si však ze seznamu volit které), a pak předměty nepovinné, případně doporučené. Studijní plány oborů se stejnými názvy na různých fakultách se mohou lišit – stejně tak obsahy předmětů, které jsou pojmenovány stejně.

Některé předměty mívají omezení, např. lze si je zapsat až po absolvování jiného předmětu (např. pokročilejší kurz si můžete zapsat až po absolvování základního). Aby školy studentům usnadnily orientaci, dávají k dispozici často také doporučené studijní plány, které obsahují předměty rozepsané do jednotlivých semestrů. Prozkoumáním studijního plánu zjistíte například, že na některé fakultě je v daném oboru třeba více matematiky, na jiné fakultě je naopak matematiky méně a množství předmětů z oblasti chemie je nadstandardní atp.

Jak se ke studijním plánům dostat?

Studijní plány najdete na webech fakult, a to zpravidla hromadně na stránkých fakulty nebo na stránkách katedry, která daný obor garantuje, případně v informačním systému dané univerzity. Budete-li mít studijní plány oborů, které vás zajímají pohromadě, začněte je porovnávat. Jaké předměty mají společné? V čem se liší? Jaké jsou hodinové dotace předmětů? Jsou ve studijním plánu nějaké praxe či praktická cvičení? Kolik hodin týdně byste měli v prvním semestru podle doporučeného průchodu studijním plánem? Jsou v něm zahrnuty také cizojazyčné přednášky? Kde je více povinných předmětů?

Toto jsou otázky, které takto snadno zodpovíte. Získáte tak mnohem přesnější představu o oboru, o kterém uvažujete, než jen na základě letáků rozdávaných třeba na veletrhu Gaudeamus. Studijní plány dostupné na internetu často obsahují i odkazy do informačního systému příslušné VŠ, kde se můžete o daných předmětech dozvědět výrazně více – mj. kdo, kdy a kde je učí a zejména co je jejich obsahem.

Jak takové studijní plány mohou vypadat?

Abyste měli přesnou představu, co hledat, ukažme si to na dvou příkladech, na již zmíněné geologii na MU a UK. Na Masarykově univerzitě existují studijní katalogy ke skupinám oborů. Geologické obory na Přírodovědecké fakultě MU mají svůj katalog dostupný na webu fakulty, viz: http://www.sci.muni.cz/katalog/katalog2013/katalogG.pdf Na Karlově univerzitě existují podobné katalogy, nazývané Karolinky. Geologické obory na přírodovědecké fakultě UK mají svůj katalog dostupný na adrese: http://twinsun.natur.cuni.cz/karolinka/obory.php?skupina=357.